Konec mise v Rumunsku je tu...

14.03.2012 21:40

Tak po 4 letech se pomalu končí naše mise v Rumunsku a pomalu balíme. Je to neuvěřitelné, Hagy měl tenkrát 3 roky a protože byl na dvorku sám, pořídili jsme mu Ruffíka, aby se nenudil. První rok jsme se tu báli divokých psů, naštěstí to nebylo až tak hrozné a po 4 letech jsme se naučili brát i tato nebezpečí s rezervou... i když... O víkendu jsme byli na noční procházce před spaním, tma, nebylo vidět na krok a najednou proti nám vyběhl černý velký pes, slyšeli jsme jen funění a výsledek? Během vteřiny se mi vybavilo tolik věcí, ale myšlenkama nikoho nezachráníš. Nakonec jsem se rozhodlvalící se hrozbu zastrašit alespoň řevem. Vydal jsem ze sebe maximum, protože jen tak jsem věřil, že můžu odradit cizího psa od útoku. Povedlo se, nakonec nás vzal oklikou, naši psi ani nestihli zareagovat a Edita byla tak vyjukaná, že se ke mně přidala.

Najednou napětí opadlo, pes byl pryč a my se jen zasmáli tomu, že to vypadalo jako vražda za dědinoou. No jo, ale jaké bylo zděšení, když se za chvilku objevil ze tmy nějaký týpek a jen na půl pusy řekl "omlouvám se" a šel dál. Vůbec si neuvědomil, že černý velký pes na volno může způsobit infarkt, navíc nás on asi celou dobu viděl, protože my vyšli ze tmy a byli jsme oslepení a on šel celou dobu po tmě. Stačilo jen zapískat nebo nějak naznačit, že se nejedná o divokého psa. Po těch letech v Rumunsku se opravdu u nás jednalo o šok. Dnes se tomu už i smějeme nicméně to prožít,... to byla jiná šťáva.

Co jsem tím chtěl napsat? Rumunsko se na nás podepsalo. Nejen takovým strachem, ale i pohledem na lidi, mentalitu, důvěru mezi lidmi a na druhou stranu krásou přírody, zemědělstvím bez chemie,... Rumunsko je země kontrastů a to platí téměř ze všech stran. Deset minut rozjímáte a pak dostanete facku - asi takto bych to přirovnal. Jedete na hory a tam v kempu nějaký blbec otevře dveře auta a 4 hodiny v kuse vám duní u stanu muzika na plné kule. Jdete do nádherné jeskyně a tam jsou ulámané krápníky. Jindy se kocháte za volantem na dovolené jak pěkný je ten hrad u silnice a najednou vjedete do kanálu, kde někdo ukradl víko. Zaměstnanec Vám po telefonu zavolá, že udělal pěkný obchod a prodal téměř vše zboží z auta a do půl hodiny opět telefon - naboural při couvání cizí auto. Voláte do pojišťovny - paráda vše opraví - oznamujete to zaměstnanci a on Vám řekne, že si nezkontroloval před jízdou zelenou kartu a ta je propadlá. A to bych mohl hodiny povídat.... Kontrast kam se podíváte. 

Tuto zemi nyní opouštíme a pocity máme opět smíšené. Budeme na to vzpomínat v dobrém páč špatné věci se zapomínají. Rozhodně se sem vrátíme na dovolenou - hory, jeskyně a příroda... Rumunsko dost vyspělo a báchorky o žebrotách, gangu u přejezdu, zlodějích jsou opravdu jen báchorkami. Za 4 roky se nám tu neztratilo nic a co nám zničili to bylo vesměs neúmyslné. Pokud máte rádi objevování hurá do Rumunska - nám už to stačilo, tedy po pracovní stránce. Ještě že existují satelity a mohli jsme se tu dívat na české stanice a české programy. Zde byl jediný problém a tím je časový posun, takže jsme tu museli čekat až do devíti místního času než se začal hlavní program v české televizi. No jo, je tu hodinový časový posun, takže kdyby někdo chtěl jet na obchodní schůzku do Rumunska, pak nesmí zapomenout přidat na hodinkách jednu hodinu. I to se nám stalo když jsme tu začínali :-) 

A co bude dál? No plány máme, jen je třeba doladit poslední kolečka nového příběhu a zase se v našem životě posuneme do další etapy... Bude lepší?

Kontakt

Edita Mazálková Podbřežice 78, 683 01 Rousínov +420 777005333 editamazalkova@seznam.cz